Rod ibišků zahrnuje více než dvě stě druhů a je rozšířen v tropech a subtropech celého světa a zasahuje i do oblastí mírného pásu. V přírodě rostou ibišky v podobě dřevnatých keřů nebo malých stromů. Vynikají svými nádhernými květy složenými z velkých okvětních lístků a s výraznými dlouhými pestíky s tyčinkami. V našich obchodech se nejčastěji setkáváme s druhem Hibiscus Rosa-Sinensis (Ibišek čínská růže), který je oblíbenou hrnkovou rostlinou.

Pouze u rostlin, které mají dostatek světla, se objevují květy

Pouze u rostlin, které mají dostatek světla, se objevují květy.      FOTO: Thinkstock

Moderní kultivary bohatě kvetou

Ibišek patří do čeledi slézovitých. V Evropě se začal pěstovat kolem roku 1600 a během let slavil šlechtitelské úspěchy jako málokterá jiná rostlina okrasná květem. U zrodu moderních kultivarů stojí osm botanických druhů, vynikajících bohatým kvetením, které pocházejí z ostrovů Mauricius, Madagaskar, Fidži, Havaj, z Číny a Indie. Během posledních tři sta let došlo kultivací a křížením k vyšlechtění velkého množství kultivarů s jednoduchými i plnými květy fantastických barev, které mohou dosahovat až 17 centimetrů v průměru! Abychom se jich dočkali i u rostlin pěstovaných doma v květináči, je nutné rostlině poskytnout vhodné podmínky.

Každý kalich ibišku zdobí dlouhý výrazný pestík s tyčinkami

Každý kalich ibišku zdobí dlouhý výrazný pestík s tyčinkami.      FOTO: Thinkstock

Kam s ibiškem v květináči?

Pokojové ibišky vyžadují velmi světlé a vzdušné stanoviště. Přesto je musíme chránit před přímým pražícím sluncem i průvanem. Ibišek je teplomilný. Během teplého léta mu svědčí letnění – květináč s rostlinou postavíme na chráněné místo ven, například na balkon, terasu či na zápraží. Než jej tam umístíme natrvalo, na nové prostředí jej zvykáme postupně. Ve vlhkých a chladných létech je však vhodnější nechat jej doma.

V zimě má ibišek stát na světlém, chladnějším místě s teplotou 12 – 15 ºC. Toto období klidu trvá od listopadu do ledna. Snáší i vyšší teploty, ale mohou vést k opadávání listů, zejména při nedostatku světla.

Šlechtěním vznikají exotické kultivary s pestrobarevnými květy

Šlechtěním vznikají exotické kultivary s pestrobarevnými květy.     FOTO: Thinkstock

Zalévat a stříhat

V létě u ibišku se zálivkou nešetříme. Je-li substrát suchý, začnou mu opadávat poupata. Přemokření ale také nemá rád. V příliš velkém teple je vhodné rostlinu rosit. Od jara až do srpna jej každý týden přihnojujeme.

V zimním období udržujeme zeminu jen vlhkou a nehnojíme. V únoru nezapomeneme udělat silný zpětný řez. Mladé rostliny stříháme častěji, u starších prořídlých exemplářů na jaře zkrátíme větve o polovinu.

U rostlin, které chceme vypěstovat do tvaru stromku s kulovitou korunkou, neustále vylamujeme postranní výhony až do žádoucí výše kmínku, potom jej necháme obrazit a vyrostlé větévky několikrát zastřihneme.

Ibišky můžeme celkem snadno namnožit. Čerstvě uříznutý vrcholový řízek namočíme do vody a strčíme do práškového stimulátoru a ihned zasadíme do hlíny nebo perlitu a zalijeme. Listy mu můžeme sestříhnout na polovinu. Rostlinkám dopřejeme teplotu kolem 22 – 25 ºC a hlídáme, aby substrát zůstal vlhký.

Ibišek čínská růže je dekorativní pokojovou rostlinou na světlé stanoviště

Ibišek čínská růže je dekorativní pokojovou rostlinou na světlé stanoviště.     FOTO: Thinkstock

Venkovní ibišek

Kromě pokojových rostlin můžeme pěstovat Ibišek i venku. Pak ale sáhneme po rostlině Hibiscus syriacus neboli ibišku syrském.

Ibišek syrský je opadavý keř, který pochází z Číny a Japonska, ale běžně se vyskytuje i ve Středozemí. Lze jej pěstovat volně v zahradě i v nádobě. V obou případech může dosahovat výšky dva až tři metry.

Tento „zahradní“ ibišek má hrubě vzdušnou, nepříliš uspořádanou strukturu, strnulé, odstávající větve a jeho listy na šedozelených výhonech se podobají chryzantémám. V létě jej zdobí jednoduché nebo plné zvonkovité květy, které se objevují, je-li rostlina zasazena na slunné chráněné místo s lehčí propustnou půdou, pravidelně zalévána a dobře zásobena živinami.

Opadávající poupata signalizují vyschnutí kořenového balu, nedostatek živin, náhlé kolísání teplot, nedostatek světla či příliš velkou změnu stanoviště

Opadávající poupata signalizují vyschnutí kořenového balu, nedostatek živin, náhlé kolísání teplot, nedostatek světla či příliš velkou změnu stanoviště.        FOTO: Thinkstock

V mládí rostlina může namrzat, starší exempláře jsou odolnější. Pro jistotu je vhodné venkovní ibišek na zimu přikrýt chvojím. Při pěstování v nádobě jej pečlivě obalíme tak, aby nepromrzly ani kořeny. Na další ošetřování není náročný. Pokud je nutný řez, pustíme se do něj na jaře. Tehdy můžeme zmladit starší a v kvetení ochablejší keře zkrácením hlavních výhonů o jednu třetinu.