Při povrchním pohledu snad trochu připomíná brusinku, ale brusinka to není. Tato podzimní krasavice se jmenuje libavka (Gaultheria procumbens ) a s brusinkou je v blízkém příbuzenském vztahu. Její četné a poměrně výrazné plody jsou velmi dekorativní, ale zároveň vzbuzují množství otázek. Zejména maminky s malými dětmi a někdy také majitelé domácích mazlíčků nejvíce zajímá, jestli plody nejsou jedovaté a jak rostlinu bezpečně použít.

Kde se vzala

Libavka pochází ze Severní Ameriky, obývá tam nejčastěji chudé, ale kyselé lesní půdy. Roste často v podrostu jehličnatých lesů, dobře se ji daří na slunečné i polostinném stanovišti. Pro některé kmeny severoamerických indiánů je libavka důležitou užitkovou i léčivou rostlinou.

Plody libavky pro většinu lidí nejsou jedovaté – jejich konzumace se však musejí vyvarovat lidé, kteří nesmějí užívat léky typu aspirinů, protože plody libavky obsahují látky velmi podobné těm, které jsou typické pro tyto léky. Kromě využití v kuchyni byla libavka pro indiány i důležitou léčivou rostlinou a od indiánů si libavku „půjčila“ i západní civilizace, která se naučila výtěžky z této rostliny používat v parfumerii, při výrobě zubních past nebo pro provonění žvýkaček či k dochucení piva i cukrovinek.

Čaj z lístků libavky se vyrábí dokonce komerčně a prodává se často pod názvem horský čaj - pod tímto názvem se však prodávají i jiné čaje, které s libavkou nesouvisejí.

Ilustrační foto

FOTO: autor

Libavka ve výsadbě

Nejlogičtější uplatnění má libavka vysazená na zahradu jako zajímavá půdopokryvná rostlina. Pro úspěch pěstování je potřebné splnit několik důležitých podmínek. Libavka patří do čeledi vřesovcovitých, což jsou v převážné většině vápnostřežné rostliny. Miluje kyselou až rašelinní půdu. Půda pro výsadbu musí být kyprá a vzdušná.

V kořenové části se na libavce tvoří výběžky, kterými rostlina získává prostor a pomocí kterých se rozrůstá do stran. Vysadíme li libavku do jamky v těžší půdě, obvykle její výběžky prostor jamky nikdy neopustí a rostlina nesplní své půdopokryvné poslání. Ideální je pro rostliny spíše vytvořit pěkně nakypřené lůžko s lehkou půdou s vysokým obsahem rašeliny. A pokud blízko sebe vysázíme více rostlin, za několik let vytvoří nízký souvislý koberec pokrývající povrch půdy.

Libavka jako podzimní dekorace

Něžné rostliny libavek se také velmi hodí k různým podzimním dekoracím na balkonech či terasách. Dobře se kombinuje s jinými druhy rostlin, takže se s její pomocí snadno aranžují různé květinové koše, truhlíky, dřevěné bedny či keramické nádoby. Výbornými společníky pro aranžování jsou třeba ozdobné kapusty, nízké formy jehličnanů, šedostříbrný kalocefalus, hebe, skimie nebo různé druhy vřesů a vřesovců.

Ilustrační foto

FOTO: autor

Libavka jako vánoční dekorace

V západní Evropě se libavka velmi často dodává pro vánoční trh - jako vánoční dekoraci ji kupuje mnoho lidí. V tomto případě však libavky většinou slouží jako krátkodobáspotřební dekorace pro rychlý, ale krátký efekt. V případě, že poslouží k dekoraci teplejšího interiéru, libavka v tomto prostředí často seschne (i v této formě však vydrží dlouho hezká) a po vánočních svátcích se obvykle už nedá zachránit k dalšímu růstu. Ve srovnání s řezanými květy přece jenom vydrží delší čas, takže se nelze divit tomu, že si tato něžná rostlinka získává stále více příznivců a obdivovatelů.

Z truhlíku do záhonu

Pokud stačíte podzimní aranžmá rozebrat ještě před příchodem tuhých mrazů, je možné libavku vysadit na zahradu a uchovat si ji pro příští období. Libavky pěstované ve volné půdě jsou velmi mrazuvzdorné, v malém květináčku však snadno proschnou či vymrznou.